požitkář
Czech
Etymology
From požitek (“pleasure, joy”) + -ář.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpoʒɪtkaːr̝̊]
- Hyphenation: po‧žit‧kář
Noun
požitkář m anim (female equivalent požitkářka)
Declension
Declension of požitkář (soft masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | požitkář | požitkáři |
| genitive | požitkáře | požitkářů |
| dative | požitkářovi, požitkáři | požitkářům |
| accusative | požitkáře | požitkáře |
| vocative | požitkáři | požitkáři |
| locative | požitkářovi, požitkáři | požitkářích |
| instrumental | požitkářem | požitkáři |
Derived terms
- požitkářský
- požitkářství
Further reading
- “požitkář”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “požitkář”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “požitkář”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025