rozkolník

Czech

Etymology

From rozkol (“schism”) +‎ -ník.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈroskolɲiːk]
  • Rhymes: -olɲiːk
  • Hyphenation: roz‧kol‧ník

Noun

rozkolník m anim (female equivalent rozkolnice, relational adjective rozkolnický)

  1. (historical, religion) Raskolnik
    Synonym: starověrec

Declension

Declension of rozkolník (velar masculine animate)
singular plural
nominative rozkolník rozkolníci
genitive rozkolníka rozkolníků
dative rozkolníkovi, rozkolníku rozkolníkům
accusative rozkolníka rozkolníky
vocative rozkolníku rozkolníci
locative rozkolníkovi, rozkolníku rozkolnících
instrumental rozkolníkem rozkolníky

Derived terms

  • rozkolnictví n

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.