selbboum

Old High German

Etymology

From boum.

Noun

selbboum m

  1. trunk
  2. stem
  3. stick

Declension

Declension of selbboum (masculine a-stem)
case singular plural
nominative selbboum selbboumā, selbbouma
accusative selbboum selbboumā, selbbouma
genitive selbboumes selbboumo
dative selbboume selbboumum
instrumental selbboumu

References

  • Köbler, Gerhard, Althochdeutsches Wörterbuch, (6. Auflage) 2014