zielo
Aragonese
Noun
zielo m
- superseded spelling of cielo
Further reading
Old Czech
Alternative forms
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *dzělo.
Pronunciation
Adverb
zielo
- often
- 1376, Tomáš Štítný ze Štítného, Štítenský sborník klementinský[1]:
- A zěloť se to nahodí, byť přietel tvój někdy tebe nerozhněval; a kdyžť se chce nepřátel i milovati, milujž přietele, kdyžť tě rozhněvá.
- (please add an English translation of this quotation)
References
- Jan Gebauer (1903–1916) “zielo”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění